kurzy

Komunikace s pacientem jako součást profese zdravotnického pracovníka

Unikátní vzdělávací program pro lékaře a zdravotní sestry o tom, jak komunikovat s pacienty citlivě a efektivně. Jak sdělovat vážné diagnózy a špatné zprávy pacientům a jejich rodinným příslušníkům, jak zvládnout obtížné (agresivní, dementní)  pacienty a jak je možné využívat aktivitu pacientů a jejich příbuzných ve prospěch vzájemné spolupráce.

 

Vzdělávací program vzniknul v rámci projektu:

Podpora nabídky dalšího vzdělávání ve zdravotnictví jako cesta 

ke zvýšení kvality péče a spokojenosti pacientů i personálu,

který byl podpořen EU v rámci operačního programu: Vzdělávání pro konkurenceschopnost, podpora nabídky dalšího vzdělávání v Jihomoravském kraji.

110_EU_LOGO.jpg

Obsah:

Náplní kurzu jsou tato témata:

  • Účel komunikace – konstruktivistický model komunikace, správná a chybná interpretace, kontext profesionálního rozhovoru a jeho možnosti, chyby a rizika neprofesionálně vedené komunikace.
  • Praktické zaměření – vedení rozhovoru v různě komplikovaných situacích, s psychicky nemocnými, neslyšícími nebo nemluvícími pacienty, zvládání agresivních projevů pacientů a příbuzných apod.
  • Specifické dovednosti – typy otázek, aktivní naslouchání a další praktické nástroje a postupy vedení rozhovoru, struktura rozhovoru, rozdělení rozhovoru podle účelu, praktický nácvik vedení rozhovoru.

Dozvíte se:

  • Jak pomoci pacientovi rozhovorem k úlevě.
  • Jak řešit konfliktní situace.
  • Jak na informovaný souhlas atd.

Naučíte se:

  • Zacházet se svými emocemi.
  • Naslouchat pacientům.
  • Vymezovat se vůči nepřijatelným žádostem.
  • Další užitečné dovednosti.

Součástí kurzu jsou rovněž individuální supervize pro každého účastníka v rozsahu 2 dvouhodinových sezení. Slouží k tomu, aby měl každý účastník prostor k individuálnímu zpracování témat, která se vyskytnou při zavádění naučeného do praxe.


Navíc získáte kredity do celoživotního vzdělávání.

Součástí kurzu je e-learnigová podpora

 

PŘIHLÁŠKA ZDE



VÍCE

Napsali o kurzu:

Účastníci kurzu ve Znojmě

  • Účastníci velmi oceňovali prostor pro zastavení se, přemýšlení o své práci a o lidech, se kterými se setkávají. Možnost náhledu na širší kontext jejich práce. Ocenili i konkrétní techniky a postupy, které jsme je učili. Nejčastěji zaznívalo, že jim kurz umožnil jinak přemýšlet o pacientech a o tom, co prožívají a jak je možné se k nim víc připojit.
  • Účastníci vítali otevřenost a flexibilitu lektorů – schopnost improvizovat, modifikovat strukturu původních vzdělávacích modulů, reagovat na jejich aktuální potřeby.
  • Vítali zapojení témat kolem širšího kontextu – např. jak si představují kvalitní vedení nemocnice či místo, kde by se jim dobře pracovalo, aby mohli přemýšlet o své práci. Byli rádi za prostor ke sdílení a reflexi vlastního prožívání své práce a frustrace z ní. Díky tomu navázali lepší vztahy mezi sebou, získali kolegiální podporu a tyto vazby si zachovali i po ukončení kurzu.
  • Líbila se jim práce s videy a jejich rozbor.
  • V závěrečné fázi již byli ochotni i praktikovat, a to pak fungovalo pěkně.

Účastníci kurzu v Čerčanech

  • Čekal jsem spíše „nalejvárnu“, jsem rád, že to tak není, líbí se mi přesah do filozofie.
  • Myslím, že je dobré, že máme možnost ventilovat konkrétní prožitky a pocity z práce, i když je to někdy bouřlivé.
  • Začal jsem brát péči o sebe víc jako nedílnou součást své práce, více uvažuji o motivech, které mě vedou k tomu, jak jednám.
  • Změny se dějou zatím uvnitř, nemám zmapováno, jak se projevují navenek.
  • Baví mě ukázky z filmů a potom je rozebírat.
  • Zpočátku jsem neměla pocit, že by mělo takové setkávání nějaký valný význam. Nyní si odnáším různé podněty k úvahám, přemýšlím hlouběji o své práci, o tom, co dělám, zda je to správné, da by se nějaké věci nedaly dělat jinak – lépe. Více přemýšlím o tom, co jak říci a udělat, jak vést rozhovory s pacienty efektivněji.
  • Moje očekávání se postupně začala naplňovat – přechod od teorie k praxi, získala jsem pocit bezpečí, který mi dovolil větší otevřenost.
  • Neočekávala jsem, že budou témata tolik narážet na moji osobní komunikaci, ale jsem za to vlastně ráda.
  • Na začátku jsem myslela, že kurz bude teoretický, že si to odsedíme a půjdeme domů. Nyní vidím, že tato metoda je prospěšnější, více si toho odnesu. Méně informací, více se nad tím mohu zamyslet. Pochopila jsem, že nás vlastně učíte, abychom se učili sami, jen dáváte podněty.
  • Myslím, že více přemýšlím o tom, co mi kdo nebo komu jsem co řekla já… jak jsem to mohla říci jinak, jak jinak jsem se mohla zachovat, kde mám své hranice a kdy se necítím dobře.
  • Bála jsem se formálního kurzu plného teorie. Pojetí a způsob práce mě mile překvapili.
  • Obávala jsem se toho, jak budou brát kurz ostatní, ale teď vidím, že větší část si pro sebe něco odnáší. Cítím se bezpečně, baví mě to a inspiruje i do osobního života.

 


TOP